České Budějovice 2000
Setkání Zemského svazu A. I. C. E. ČŘ
pořádané ve dnech 19. - 21. 5. 2000
WARTBURG-TRABANT klubem Jihočeského Autoklubu v A. Č. R.
v Autokempu JčAK, Černá v Pošumaví
Všechny obrázky se dají zvětšit kliknutím na obrázek, po najetí myší se objeví doplňující text!!!
pořádané ve dnech 19. - 21. 5. 2000
WARTBURG-TRABANT klubem Jihočeského Autoklubu v A. Č. R.
v Autokempu JčAK, Černá v Pošumaví
V časných ranních hodinách s vycházejídím sluncem v zádech odjížděla naše malá výprava směr Lipno. V Praze jsme se stavěli pro pana Kopeckého z TK Praha a pokračovali dále brněnskou dálnicí a benešovskou silnicí kolem Tábora dále k jihu. Překvapivě přibývalo mraků, postupně se sem tam objevil i nějaký ten deštík. Průjezd Českými Budějovicemi, Českým Krumlovem. Dojezd byl přímo stylový. Černé mraky na obloze, černé krávy na pastvě a Černá v Pošumaví na břehu mírné rozbouřeného lipenského jezera. Při příjezdu do kempu Jihočeského Autoklubu jsme sice uviděli Trabanty, ale současně i velkou skupinu mladých lidí. Trochu jsme znejistěli, zda jsme opravdu na správném místě. Byli. Byli jsme svědky zahájení orientační jízdy. Měli jsme totiž malé zpoždění proti oficiálnímu začátku. Po dlouhé jízdě jsme si také potřebovali odpočinout.
Nastupující noc byla nocí pro otužilé. Chatky velmi lehkého typu s jedním lůžkem dole s dvěma v "podkroví" přístupném krkolomnými schůdky poskytovaly přístřeší s teplotou venkovního prostředí. Vítr téměř ustal, ale o to to bylo horší, neb při jasnící se obloze nastupuje vyzařování tepla do prostoru.
K tomu jsme byli u vody a ve výšce 730 m n.m., t.j. téměř výška Výpřeže při cestě na Ještěd. Přesto jsme noc přežili a snad si ani nikdo nestěžoval.
Po snídani jsme pomalu zabalili a vyhřívajíce se na slunci čekali na výletní autobus. Bylo 9,15, doba odjezdu - nic. 9,30 - nic. 10,00 - nic. Ani pořadatelům se nepodařilo zjistit, co se s autobusem stalo. Část lidí to vzdala. Část jela na plánovaný výlet po vlastní ose. My v kolonce dvou Trabantů
a mikrobusu Toyota /náš, který jsme zaplnili zájemci/. Cílem byl hrad Rožmberk.
Z Frymburku jsme se pustili velmi vedlejší silničkou. Místní nás varovali,
že je to tankodrom. No, nebylo to zas tak zlé. K tomu jsme projeli místy, kam běžný turista nechodí. Pustiny příšumaví, místy s dalekými výhledy. V závěru se objevil hrad v celé své kráse. I čas nám nahrál, když jsme na prohlídku čekali jen půl hodiny. Nasyceni duchovní potravou jsme se vrátili do kempu, abychom také tělo posílili. Mimochodem, vše, co jsme ve zdejším hotelu Racek jedli, bylo velmi dobré.
Protože výletem jsme se zdrželi víc než jsme čekali, vrátili jsme se, když už bylo po závérečných oficialitách a většina účastníků odcestovalá. Nezbylo i nám než nastoupit návrat. Směrem ku Praze sice provoz houstl, ale ještě to šlo. Hůře na tom byli pražáci vracející se po boleslavské dálnici, kde se tvořily stojící kolony. U Mladé Boleslavi příroda zaplakala radostí, že se vracíme a postavila slavobránu z veliké duhy. Bylo to milé. Ještě milejší pak bylo, když jsme v pořádku dorazili domů. Měli jsme toho za dva dny cestování a zážitků dost.
Odmyslíme-li studenou noc, za kterou pořadatel nemůže a nedostavivší se výletní autobus, z čehož byl pořadatel nešťastný, klapalo vše velmi slušně. Jen má statistická duše nebyla ukojena. Bylo asi 120 účastníků. Co jsem sám napočítal, přijelo 35 trabantů, 7 wartburgů a asi tři čtyři jiná vozidla. Pozornost budil především vlastnoručně vyrobený kabriolet s plátěnou střechou a obytný přívěs vyrobený taktéž vlastnoručně z Trabantu kombi s odříznutým motorovým prostorem. Na dalších vozech pak zaujímala barevná úprava a úpravy technické menšího rázu. Lahůdkou byl zabudovaný motor z wartburga. Řada vylepšení
přístrojové desky a pedálů, různé spojlery. Zaujal také načančaný Trabant, který měl v zavazadlovém prostoru zabudované dva veliké reproduktory, které když spustily, třásl se svět. Horší bylo, když otevřeli motorový prostor. To byl pohled k pláči. Zanedbaná základní údržba ad absurdum. Ještě horší
však bylo, jak arogantním a posměšným způsobem reagoval velmi mladý řidič na dobře míněné rady takového odborníka, jako je pan Kopecký. Přes toto extempore
bylo potěšující vidět řadu jiných mladých a opravdu zapálených lidí.Ještě čím nás pořadatel podaroval: každý dostal textilní tašku s příležitostním potiskem, taktéž upravenou propisovačku, plán Českých Budějovic, drobné reklamní tiskoviny, poznámkový blok.
Odrážka
