|
|||
Historie Trabantklubu Liberec Vznik Trabantklubu Liberec Členská základna a život klubu všeobecně Členské schůze, setkání, besedy Výlety Technické prohlídky a technika vůbec Přihlášky do Trabantklubu Liberec Vznik Trabantklubu Liberec Trabantkluby začínají vznikat kolem roku 1965. Mezi prvními je Liberec. 16. 11. 1965 se schází 42 majitelů trabanta a rozhodují o založení klubu. Kluby tehdy ale nemohly existovat samostatně a jsou zařazovány do Svazarmu jako branné sporty. Náš klub tak spolu s jezdci enduro (terénní motocykly) a střelci tvoří Základní organizaci Svazarmu Liberec Harcov. Mimo vlastní činnost jsme nuceni vykazovat brigádnické hodiny, sbírat odpadové suroviny, pečovat o mládež. Členská základna a život klubu všeobecně Nadšení lidí z nových možností se projevuje hned v následujícím roce po založení. Je navázán kontakt s výrobním závodem ve Zwickau a vzápětí zorganizován exkurzní zájezd, jehož se zúčastnilo neuvěřitelných 38 vozů. Téhož roku pořádáme u příležitosti Libereckých výstavních trhů první celostátní sjezd majitelů vozů trabant. Tento sjezd se v Liberci konal ještě následujících pět let. Sjezdy se konají až dodnes každý rok. Masový charakter později nahradilo setkání předsedů a techniků klubů. Nejčastěji to bylo v Mělníku a v Liberci - 8x, Plzeň 5x. V roce 69 se sraz ze známých historických důvodů nekonal. V roce 1996 byl sraz třicátý. Jak bylo výše řečeno, zlatá léta vrcholí v první polovině sedmdesátých let. Máme v tu dobu přes čtyři sta členů a jsme jedním z největších klubů v republice. Roku 1976 nastal dramatický obrat - nezaplatilo 150 členů příspěvky. 1982 je 142 členů, později se dostáváme pod stovku, v roce 1995 už pod padesát. Stav ke 22. 3. 1999 říká, že Trabantklub Liberec má 42 členů. Trabantklub je veden Radou. Za ta léta jí prošlo kolem padesáti lidí. Obětavých lidí. Protože za práci pro klub je jim trvale odměnou hřejivý pocit, že mohou dělat něco pro druhé. Nic víc. Vzpomeňme při této příležitosti těch členů Rady, o nichž víme, že již nejsou mezi námi - pánové Josef Holaj (předseda), Václav Jukl (pokladník), ing. Jiří Jareš (technik), Rudolf Pollák, Jan Lubas (členové Rady). Nikdy se nám nepodařilo získat klubovnu nebo podobnou místnost. Písemnosti klubu jsou uloženy v domácnostech členů Rady. Stejný osud, jako pokusy o klubovou místnost, potkaly i snahy o získání svépomocné dílny. Osmdesátá léta znamenají naprostý konec aktivity řadových členů (vzácné výjimky mi prominou). Rada má nejvíce členů v roce 1975 - 76. Počet se později ustaluje kolem čísla třináct. Dnes má Rada 6 členů a předsedkyní je paní Čihulová. V dobách Svazarmu se volby konaly pravidelně každé dva roky. Po r. 89 už nebyly vyhlašovány. Opakované dotazy do řad členů, zda by někdo nechtěl pracovat v Radě za odcházející, se vždy setkaly s nulovým ohlasem. 8.1.91. vstupuje Trabantklub do Autoklubu Liberec, předsedou byl pan Netík. V roce 1996 se Trabantklub stává kolektivním členem Zemského svazu A:I.C.E. a předsedou je opět paní Čihulová. Členské schůze, setkání, besedy Pravidelná setkání členů Trabantklubu byla a jsou vždy důkazem, že klub ještě žije. Takřka od samého počátku existence se scházíme každý měsíc, kromě letní přestávky. Rada zajišťuje program. Po úvodních organizačních záležitostech přispívají technici svými radami. Hlavním bodem večera pak bývá beseda s nějakým zajímavým hostem. Jejich výčet by byl dlouhý. Jen namátkově - lékaři, pracovníci pojišťovny, cestovních kanceláří, soudci, policisté, horská služba, hosté z jiných Trabantklubů, nepřeberně cestovatelů. Pokud se stane ta nepříjemnost, že pozvaný host nepřijde, dokážeme se obvykle zabavit sami. V prvních letech bylo každé setkaní svátkem, společenskou událostí. Účast 80 - 120 členů nebyla žádnou zvláštností. Pochopitelně s klesající členskou základnou klesal i počet členů, kteří chodili na besídky. Dnes, když přijde l8 lidí, je to vlastně velká účast, protože je to víc než třetina celé členské základny. Malý počet členů a stále obtížnější shánění přednášejících nakonec bylo příčinou, že nyní se scházíme už jen 5x do roka. Kde všude jsme pobývali: do 11.1973 Interhotel Zlatý lev 1.1974 - 6.1976 restaurace Centrum na Králově Háji 1.1977 - 10.1979 restaurace Skleněný pavilon na Horské tř. 11.1979 - 10.1982 restaurace Merkur v Pavlovicích 1.1983 - 6.1983 restaurace Česká beseda 9.1983 - 1.1991 restaurace Merkur 2.1991 - dosud restaurace v Koloseu Výlety Výlety také bývaly velkou událostí. Pořádávaly se zpočátku dokonce 2x ročně. Třicet Trabantů v koloně nebylo zvláštností. Některé výlety byly tajné, jezdilo se podle itineráře. Plnily se úkoly, branné prvky. Vždy se přitom podnikal i pěší okruh. Nejstarší pamětníci možná vzpomenou třeba na výlet na Špindlerovku 4. 10. 1975, kdy jelo 11 vozů z Liberce, 12 z Mladé Boleslavi a 2 z NDR.. Opět nezájem členů byl příčinou skončení těchto akcí, když 22. 5. 82 jely na Valečov celkem tři vozy včetně pořadatelů. Do kategorie nevšedních výletů lze zařadit dvoudenní návštěvu výrobního závodu ve Zwickau v dubnu 1985 a 1987 autobusem. Díky našemu členu panu Milanu Drägerovi od r. 89 pořádáme jarní zájezd autobusem. Pan Dräger, takto profesionální průvodce, je pro nás se svý mi znalostmi vždy neocenitelnou osobou. Organizace výletu má jen malý háček trabanťáci naplní autobus sotva z polovičky, ostatní výletníky musíme shánět všelijak, pokud se chceme někam podívat. V současnosti se výlety vzhledem k malé účasti nekonají. A kde všude už jsme byli? 89 - Dobrošov, Ostaš, Safari 90 - Most, Flá,je, Krupka 91 - Mělník, Roztoky, Troja 92 - Berounsko 93 - Český Dub, Sloup 94 - Chřibská, Rumburk, kozí farma 95 - Veltrusy, Lány, Peruc 96 - Kunětická hora, Pardubice, Kladruby 97 - podél Ploučnice a České Švýcarsko 98 - Hořice, Hrádek u Nechanic, Bojiště na Chlumu, Josefov Technické prohlídky a technika vůbec Členská základna, členské schůze, společenské akce, výlety. To je všechno moc hezké, ale málem bychom zapomněli na to, co nás spojuje , totiž náš trabant. Vozidlo tolikrát vysmívané, tolikrát zesměšňované, a i nenáviděné. Bylo by zajímavé, podívat se, kolik zbylo ostatních značkových klubů a jaká byla a je jejich práce. Abychom se mohli bavit a mít klidné svědomí a pocit jistoty, musíme o náš vůz také pečovat. Nechce toho mnoho. Pravidelně seřizovat zapalování, promazávat svislé čepy a hnací klouby, dbát o dobrý stav brzdové soustavy a baterie. Některé úkony jsou tak jednoduché, že se jich nemusí bát ani ten největší nešika. Ti zdatnější jsou schopni se podívat třeba i do motoru. Protože zkoušet něco naslepo a nebo jen podle knížky není ono, pořádávaly se pro zájemce kursy údržby. Bylo to v sedmdesátých letech, zpočátku dokonce dvakrát ročně. Třeba v roce 73 bylo 78 přihlášených. Vytrvalo jich ale jen 40. Poslední kurs se konal v roce 1978. Naši nejzasloužilejší technici, kteří vedli kursy a pomáhali potřebným, byli pánové Albrecht a Brožek. Nejen Liberec se v té době činil. Po republice bylo 28 svépomocných dílen, 37 součástkových základen a 77 míst, kde lze nalézt pomoc v nouzi. Technici také od samého začátku pro členy dělali a dodnes dělají technické prohlídky vozů. Dříve i dvakrát ročně. Jak ubývá členů, ubývá i zájemců o tuto pomoc. Přesto je vždy třeba zorganizovat síly celé Rady, aby všechno mohlo proběhnout k plné spokojenosti. Při prohlídkách je kontrolován celkový stav vozidla, motor a celý motorový prostor, elektrická soustava včetně seřizování světlometů (pokud to stanoviště dovoluje), spodek, závěsy kol, stav ložisek, souběh a nakonec je vždy seřizováno zapalování. Protože nemáme vlastní dílnu, vyhledáváme místo pro prohlídky kde se dá. Často se podařilo si vypůjčit dílnu, někdy dokonce i se zařízením. Drobné pomůcky a testovací zařízení zapůjčovali členové Rady, kteří je vlastní. Někdy jsme ale byli nuceni být doslova na ulici, a to není příjemné. Jednak se tak nedá zcela přesně pracovat a jednak jsme byli vystaveni rozmarům počasí. Mimořádnou akci bylo před pěti lety ošetření vnitřních pracovních ploch motorů přípravkem Ekolube. Jeho aplikací se zvýší životnost motoru. Svépomoc a opraváři soukromníci - to je vše, co dnes zůstalo z rozsáhlé sítě opraven zabývajících se Trabanty. Jen v roce 74 jich bylo v Severočeském kraji 38. Přihlášky do Trabantklubu Liberec TRABANTKLUB LIBEREC člen Autoklubu Liberec a Zemského svazu A.I.C.E. ( mezinárodní organizace příznivců a majitelů dvoutaktních vozidel), založený v roce 1965 Vás zve do svých řad a do rodiny Trabantklubů Nabízíme * 5x do roka Zpravodaj Trabantklubu Liberec a 3x Zpravodaj Autoklubu Liberec * 5x do roka setkání členů za účasti zajímavého hosta * 1x ročně technické prohlídky s drobnými opravami * přístup k náhradním dílům a kontakty na opraváře * informace ze života Trabantklubů * účast na akcích Autoklubu Co za to? Roční poplatek za členství v Autoklubu je 250 Kč pro všechny do 60 let, 150 Kč platí ostatní Jako člen Autoklubu ČR máte dále možnost čerpat asistenční služby ABA (Autoklub Bohemia Assistance) s následujícími slevami: * 45 minut práce mechanika asistenčního vozu zdarma * využití "Slevového programu ABA pro každý den", který Vám přináší možnosti slev u řady atratktivních služeb a zboží (automobilová skla, pneumatiky, mazadla, autoopravny, autolakovny, autopůjčovny, právní a poradenské služby, ubytování, ...) * turistické informace potřebné pro zahraniční cesty v informačních střediscích ABA zdarma do 100,- Kč Kde se přihlásit? - kancelář Autoklubu v Autokempu v Pavlovicích, Letná ul., úřední hodiny PO a ST 13.00 - 17.00 hod., tel. 482 726 635 - u p. Odrážky na rtg oddělení Nemocnice Liberec v pracovní dny mezi 7.30 a 14.00 hod., tel. 485 312 545 - pro ty, kteří nebydlí v blízkosti Liberce a mají zájem stát se členy našeho klubu, je možno přihlášky zaslat poštou: Adolf Odrážka, V Zátočině 2, 460 01 Liberec 11 |