Frýdek - Místek 2001
35.setkání trabantů , wartburků a A.I.C.E
se uskutečnilo ve Frýdku-Místku
dne 18 - 20.5.2001
Průběh cesty zástupců libereckého Trabantklubu připomínal loňské zážitky. Opět jsme vyjížděli za relativně slušného počasí. Za Jičínem začalo občas kapat, za Hradcem Králové jsme vjeli do trvalého deště, který se posléze měnil v lijáky až do konce cesty. Páteční odpolední provoz byl hustý, jak se dalo čekat, zvláště proto, že jsme se pohybovali po hlavních tazích. se uskutečnilo ve Frýdku-Místku
dne 18 - 20.5.2001
Na dálnicích jsme předjížděli kamióny. Bylo neskutečné sledovat masy vody kolem jejich kol a půlmetrovou vlnu, kterou před sebou tlačily. Vzhledem k tomu, že šlo o rychlosti kolem sto km i více, je div, že jsme neviděli žádnou havárii. Vyjížděli jsme po 16. hodině. Za Olomoucí se už nezadržitelně stmívalo, naštěstí značení bylo slušné, takže jediný orientační problém se vyskytl až na samém konci cesty, kdy jsme se museli v Morávce zeptat. Byli to policisté, kdo nám pomohl. Stáli tam zachumláni v pláštích. Ví Bůh, co tam v té mokré temnotě dělali, ale my jsme se dověděli, že jsme vlastně jen kousek od hotelu Salma, kde se celé setkání konalo. Bylo po jednadvacáté hodině, ale v restauraci bylo rušno. Ještě se na nás dokonce dostala večeře. Pozdravili jsme se s přáteli, trochu pobesedovali, ale všichni postupně po dlouhých cestách vyhledali přátelskou náruč lůžka na pokoji.
Po příjemné noci a dobré snídani následoval šok. Teplotní. Technicko-organizační dvouhodinovka se konala ve sklepních prostorách, kde se obvykle pořádají diskotéky a které byly řádně vychlazeny. Do oběda pak v restauraci probíhala beseda s účastníkem motocyklové soutěže letošního Dakaru. Přitom běžely rozsáhlé záběry ze soutěže. Současně v prezenci zpovídala účastníky a organizátory šéfredaktorka časopisu Moravský a Slezský AutoCar Mgr. Anna Vidiševská a další redaktor neidentifikovaného média. Venku probíhalo obdivování a hodnocení vozů. 
Odpoledním programem byl výlet. Jako pamětník jsem již dlouhá léta neviděl kolonu trabantů. Nyní se to podařilo. Jelo nás asi dvacet. Zaparkovali jsme ve Frýdku na náměstí u zámku. Rozdělili jsme se. Část pokračovala k dolu Staříč na prohlídku cvičné štoly, část šla na prohlídku do zámku. Obě skupiny se pak vystřídaly. V zámku lze vidět čtyři expozice - Beskydy a lidé, expozici o FM, zámeckou expozici a kapli svaté Barbory. Mimoto se zde pořádají tematické výstavy. Prohlédli jsme si první expozici a výstavu automobilových modelů. Ve štole po úvodním seznámení štolami věrně napodobujícími štoly opravdové, 
kde se budoucí horníci učí svému řemeslu. Štola je otevřena pro zájemce pouze na telefonickou objednávku pro skupiny. Návrat proběhl opět v koloně. Zdá se, že nemáme jen nepřátele a zavrhovatele. Po trase, především ve městě, nám lidé mávali, automobilisté jiných značek zpomalovali a usmívali se.
Usmívalo se i slunce, ač jsme přes den zažili ještě několik šplouchanců. Na večer nebyl připraven žádný program, ale účastníci se po večeři dokázali dobře bavit sami mezi sebou. Teprve před půlnocí jsme se rozcházeli. 
V úvodu večera byli vyhlášeni a odměněni: nejmladší účastník - asi čtyřleté dítě z Blanska, nejstarší účastník pan Klemmeyer, nejhezčí vůz modrý Trabant Combi s děčínskou SPZ, nejlepší nápad trabant přestrojený za žluto bílé vozidlo VB s funkčním majáčkem, nejvzdálenější účastníci z Plzně, cizinec - MUDr. Peter Kyčina z Liptovského Mikuláše.
V neděli jsme si málo přispali. Jednání A.I.C.E. proběhlo opět ve sklepní ledárně. Trvalo dvě hodiny. A byl konec. Oběd a pomalu jsme se rozjížděli. Před obědem byl ještě chabý pokus o prodej náhradních dílů. Jen jeden prodejce s malou nabídkou. Nevím, zda mi neunikly nějaké prodeje v jinou dobu, ale myslím, že jsem se stále pohyboval u všech akcí.
Při odjezdu postihl našeho účastníka z Litoměřic malér. Při opouštění nepřehledného výjezdu z parkoviště se mu i přes malý provoz, který zde vládl, podařilo srazit zleva jedoucího motocyklistu. Zdravotně se nikomu nic nestalo, materiálně také nebyly vidět žádné škody, ale motocyklista zavolal policii. Řidiče slovně masírovali hosté protějšího občerstvovadla. My jsme odjížděli asi hodinu potom, ale ani cestou do FM jsme policii nepotkali. Není co závidět vzniklou situaci a ještě kdovíjak dlouho tam museli čekat. V neděli odpoledne.
Při zpáteční cestě jsme před Olomoucí zastavili u malé kolony trabantů. Nejhezčímu Trabantu se rozsypal motor. Ukázalo se, že je sice načančaný a k tomu účelu také na různých akcích předváděn, ale nemá za sebou moc ježdění a tato dálková jízda byla nad jeho síly. Nikdo nedokázal takhle na silnici pomoci. Majiteli se posléze oklikami podařilo protelefonovat ke známému do Olomouce a ten mu slíbil vozidlo zatím uschovat. Vzali jsme ho tedy do vleku a s malým orientačním problémem se dostali na smluvené místo. Dvoučlennou posádku jsme pak odvezli k nám do Liberce, kde už na ni čekal přivolaný odvoz domů.
Odrážka, Zpravodaj TK Liberec č. 3/01
Z oficiálního zápisu:
Zúčastnilo se 28 posádek z 21 klubů. Z toho 1 zahraniční z Liptovského Mikuláše a 1 dvoučlenná z prodejny náhradních dílů "Auto typ Hanusek" z Ostravy. Také se dostavila 1 posádka z Bohumínského " Veterán Trabant klub". Celkem bylo 74 osob. Omluvily se kluby: Bratislava, Praha, Sušice, Klatovy, Strakonice.
V sobotu dopoledne se hovořilo o technických radách. Také se hodně diskutovalo o zákonu dvoutaktů. Prezident A.I.C.E. p. Kopeček ujistil o nepravdivosti informací TV NOVA. Přečetl odpověď ministra dopravy a spojů ing. Jaromíra Schlinga.
Odpoledne se jelo na frýdecké náměstí na prohlídku zámku. Další cesta vedla do krypty v Mariánském kostele a následovala cvičná štola ve Staříči.
Večer se uskutečnil společenský večírek s vyhlášením nejhezčího auta: DCK 87-52. Nejkuriozitnější bylo bílo-žluté VB z Prahy, jehož vlastníkem je Ondřej Hilger. Závěr patřil tombole, kterou připravil Trabant klub Liberec. Hlavně její předsedkyně p. Věra Čihulová. Tímto ji moc děkujeme za skvělé dárky.
Příští sraz bude pořádat TK PLZEŇ.