Mezinárodní sraz A.I.C.E. 1999
6. mezinárodní setkání A.I.C E.
6. mezinárodní setkání A.I.C E. se konalo ve dnech l0. až l2. září 1999 v Kašperských Horách. Všechny Trabantkluby od nás obdržely pozvánky, ale bohužel moc přihlášek z TK nepřišlo. Mnohem víc zájemců se nám ozvalo až po zveřejnění článku ve Světě Motorů, kde byly uveřejněny podrobné údaje, ne zcela pravdivé. Nevíme, kdo byl dárcem těchto informací, které nám potom zkomplikovaly organizaci setkání. Měli jsme zajištěné překrásné rekreační zařízení ministerstva vnitra; jmenovalo se "Amáliino údolí", včetně všeho, jak bývá v takovýchto zařízeních zvykem. Hlásili se nám další zájemci, kteří se o setkání i o naši organizaci dozvěděli ze SM, ale bohužel po termínu přihlášek. Narychlo se nám podařilo přímo v Kašperských Horách v hotelu zajistit ubytování i stravování. "Svět Motorů" informoval, že pojedeme nějakou rallye a že budeme prodávat náhradní díly atd. Museli jsme ještě v pátek narychlo objednat v Sušici zájezdový autobus. Ochránci Šumavského národního parku nás ve čtvrtek varovali a vyhrožovali pokutou až 500 000 Kč, pojedeme-li ve skupině - což by prý muselo povolit půl roku předem ministerstvo životního prostředí. A přišli si to i zkontrolovat. Rallye jsme v programu vůbec neměli takže z toho jsme vyvázli s odkazem na program (jak německý tak i český).
Co jinak říci k tomu, jak to vše probíhalo? Hlavní bylo, že nám přálo počasí. Ubytování bylo perfektní, také stravování bylo na vysoké úrovni. Přijeli za námi i naši Trabanťáci z Plzně, protože taktéž na sobotu tj. 11. 9. měli naplánovaný klubový výlet, bohužel nebo bohudík, do stejných míst jako my. Vše dobře dopadlo, nikde jsme si nezkřížili cestu a časově vše vyšlo. To je již ale sobota, které předcházel ještě čtvrtek, kdy bylo zajištěno setkání již přímo v Plzni. Ráno byl odjezd a účastníci měli připravenu malou soutěž, co a jak je po cestě zajímavé. V pátek večer jsme je nechali trochu oddechnout a již tu bylo dle programu odborné školení o Trabantech a vozech Wartburg. Dotazů bylo hodně, i pan Weisse ze Zwikau se musel zapojit do diskuse. Pak hajdy na kutě a ráno odjezd na celodenní výlet, tím objednaným autokarem. Čeňkova Pila, kde jsme shlédli jak starou tak i novou elektrárnu, soutok Křemelné s Vydrou, pak výjezd na Srní. Tam je umělá nádrž, ze které se napájí elektrárna na Čeňkově Pila v době špiček. Ještě impozantní výhled na Pancíř a hory kolem a v Srní na oběd. Pak odjezd na Antýgl. Byl naplánován 7 km dlouhý pochod z Antýglu podél Vydry na Čeňkovu Pilu. Ráno se přihlásilo jen 6 účastníků ale na Antýglu odešlo více jak 3/4, protože to bylo z kopce a svítilo krásně sluníčko. Procházka byla kouzelná. Večer přišly na řadu testy, které byly velmi náročné, a to z techniky, ekologie a všeobecných znalostí. Všichni se do toho pustili tak, že pan vedoucí rekreačního zařízení se ptal, zda neskládají maturitu. Byla i tombola, vyhodnocení jízdy i testů a potom jsme se bavili, jak již bývá zvykem. Pití i dalšího jídla bylo dost a zábava byla i bez kapely. Ceny byly jako pro rekreanty, takže jsme se rozcházeli trochu později.
V neděli ráno odjezd na náměstí do Sušice, kde se sjelo na 90 vozů vyrobených v koncernu IFA. Bylo to něco velice zajímavého a pozoruhodného, a můžeme říci i neobvyklého. Dojeli se též pochlubit se svými krasavci i naši Trabanťáci i Wartburáci z Plzně. Velmi zajímavý byl exponát Wartburg "353" p. Baldy z Pardubic; který též dojel Byli bychom mu rádi poslali diplom za výjimečný exponát. Bohužel nám chybí jeho adresa. Rádi bychom se jmenovaným navázali užší kontakt. Počasí nám zase přálo, takže jsme se k našim domovům rozjížděli až po 12 hodině.
Během tohoto setkání jsme si vyměňovali názory s přáteli z TK České Budějovice, jak zorganizovat naše příští 7., jak mezinárodní tak i společné celostátní, setkání, které má být u nich. Tak, jak jsme si to odhlasovali na našem letošním celostátním setkání v Liberci. Má to být v kempu, který vlastní autoklub České Budějovice. Ale němečtí přátelé chtějí zase raději hotel na patřičné úrovni. Vše je ještě v jednání a o výsledku budeme včas informovat.
Hodnotíme-li dnes s odstupem toto naše setkání, můžeme říci, že se povedlo, Navázali jsme další kontakty i s přáteli z Holandska, kteří též dojeli. Objevily se i nové tváře. Všichni přátelé si odnesli v upomínku na toto setkání - hezký talířek - podšálek.
Informační list A.I.C.E.