Technický rádce
Publikace Technický rádce od JuDr. Zdeňka Svátka
Technické rady od vás
Užitečné obecné rady
Povodně
ZIMA
V této rubrice se snažíme nabídnout zajímavá témata, která přímo souvisí s provozem trabanta a silničním provozem obecně. Například se zde dočtete jak postupovat při dopravní nehodě, kdo smí na přední sedadlo, jaké je značení pneumatik, přehled nových poznávacích (registračních) značek, rady na snížení spotřeby paliva, ... To jsou jen některá z témat obecných a velmi prospěšných rad.Prý nelze podle platných předpisů startovat vůz v garáži při opravách. Je to pravda?
Ano, motor vozidla lze - jak konstatují předpisy - uvádět do chodu v garáži pouze za účelem bezprostředního výjezdu. Rovněž je zakázáno uvádět do chodu ohřívací zařízení motoru a vytápění prostoru pro řidiče nebo prostoru pro cestující, pokud jejich provozem vznikají škodlivé zplodiny.
Byl jsem při dopravní nehodě vinou druhého řidiče těžce zraněn. Mám jako poškozený nějaká práva vůči viníkovi?
Trestní řád konstatuje, že poškozeným je ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví nebo způsobena majetková, morální nebo jiná škoda. Poškozený má právo činit návrhy na doplnění vyšetřování a dokazování, může nahlížet do spisů, účastnit se hlavního líčení nebo odvolacího zasedání a před skončením řízení se k věci vyjádřit. Může také navrhnout, aby soud uložil v odsuzujícím rozsudku obžalovanému povinnost nahradit škodu, která byla poškozenému trestným činem způsobena.
Jak postupovat při dopravní nehodě v ČR?
Co znamená zásada zipu, která je součástí dopravních předpisů v SRN?
Pokud se silnice se dvěma jízdními pruhy spojuje se silnicí jen s jedním jízdním pruhem, případně kde je jen jeden jízdní pruh zúžen nějakou překážkou, pak podle německých dopravních předpisů vjíždějí do jediného jízdního pruhu střídavě vozidla z jednoho a druhého pruhu. Tomu se říká zásada uzavírání zipu.
Dlouhé sezení za volantem se projeví strnutím svalstva, zpomalením krevního oběhu a bolestí páteře, rukou a nohou. Řidič by však neměl při zastávce provádět nějaké náročnější cviky, které by jej unavily ještě víc. Stačí se několikrát protáhnout a nadýchat čerstvého vzduchu.
Jak často se má kontrolovat autolékárnička?
Přesná lhůta kontroly autolékárničky jako celku není ničím stanovena. Jednotlivé části však obsahují data použitelnosti, která by se neměla překračovat. Jednou za půl roku by bylo vhodné prověřit její obsah a zjistit, jak je to s daty, zda nevytekl desinfekční prostředek či zda nekorodují některé kovové součásti.
Kvalitní protektory ano.
Protektory podle názorů výrobců lze využít na osobních autech, ovšem důležitý je správný výběr důvěryhodných renovovaných plášťů. Na všech protektorech původem z tuzemska jsou hvězdičky, které motoristovi napoví, co lze od konkrétního kusu očekávat. Tři hvězdičky symbolizují první kvalifikační skupinu, do které může být zařazen jen poprvé protektorovaný a vskutku kvalitní plášť. Tento protektor lze použít jako novou pneumatiku stejného provedení na pření i zadní nápravě podle rychlostní kategorie, která je na něm ve formě velkého písmene vyznačena.
Rychlostní kategorie pneumatik
| Označení | Max. rychlost | Označení | Max. rychlost |
| N | 140 km / hod | U | 190 km / hod |
| P | 150 km / hod | H | 210 km / hod |
| Q | 160 km / hod | V | 240 km / hod |
| R | 170 km / hod | W | 270 km / hod |
| S | 180 km / hod | ZR | 270 km / hod |
| T | 190 km / hod | Y | 300 km / hod |
|
|
|
|
Dvě hvězdičky označují druhou klasifikační skupinu a plášť, který je buď podruhé protektorován, nebo kostra před protektorováním byla opravována. Tento výrobek lze montovat je na zadní nápravu.
Jedna hvězdička na protektorech tuzemských neexistuje.
Jestliže na pneumatice hvězdičky nejsou, měl by řidič zpozornět. Solidní výrobci, včetně tuzemských, hvězdičky odřežou v případě, že se při protektorování ukázala špatná kostra a výrobek nelze na autě použít. Tuzemská firma mimo odříznutí hvězdiček odřezává i kousek dezénu.
Svítíme i ve dne.
Řidiči musí svítit potkávacími světly od října do března, vždy po celý den v období zimního času. Letos je to od 29. října.
Kdo na přední sedadlo?
Na předním místě spolujezdce může cestovat osoba vyšší než 150 cm, dítě ve věku od 12 do 18 let, které je vyšší než 150 cm. Mladší dítě do 12 let musí cestovat vždy v autosedačce.
Na zadních sedadlech vybavených bezpečnostními pásy musí být v autosedačce děti menší než 150 cm a mladší 18 let. Zákon umožňuje nahradit autosedačku speciálním sedákem, který dítě přizvedne a nehrozí tak, že se při nehodě uškrtí bezpečnostním pásem. Je-li autosedačka na předním sedadle, musí být vypnut airbag.
Telefonování za jízdy.
Ačkoliv je zřejmé, že každé telefonování řidiče rozptyluje, dovoluje mu nový zákon volat za použití hands free sady. Zákon přesně říká, že řidič za jízdy nesmí držet telefon v ruce.
Kruhové objezdy.
Stále rozšířenější kruhové křižovatky mají nové pravidlo: automaticky má přednost vozidlo jedoucí po objezdu. To však platí jen v případech, kdy přednost neupravují dopravní značky. Dříve se na kruhových objezdech uplatňovala přednost zprava.
Výstražné blikače.
Pravidlo, které už je poměrně rozšířené na dálnicích v cizině, ale i v tuzemsku, dostalo podporu zákona: když řidič před sebou spatří kritickou situaci, např. nehodu, a začne proto brzdit, dá za ním jedoucím autům zprávu pomocí varovných výstražných blikačů.
Jízda z kopce s vyřazenou rychlostí nešetří palivo u vozidel se vstřikováním paliva. Při jakémkoliv zařazeném rychlostním stupni a bez ohledu na otáčky motoru. Pokud nepřidáváme plyn, je spotřeba nulová, protože vstřikování se zcela zastaví, zatímco při zařazeném neutrálu se vstřikování obnoví tak, aby motor mohl běžet ve volnoběžných otáčkách.
Píská klínový řemen.
Ostrý pískavý zvuk, který se ozývá z motorového prostoru některých aut krátce po nastartování působí nejčastěji klínový řemen. Podle mínění opravářů stačí k odstranění nepříjemného zvuku kousek mýdla nebo parafínu (svíčka). Boky řemene potřeme mýdlem a je po pískání. Je to rada, kterou znali již naši dědové a platí dodnes. Ale pozor, mýdlo sice nepříjemný zvuk odstraní, nikoliv však natrvalo. Pískající řemen totiž vždy značí, že s ním je něco v nepořádku.
Zpravodaj Autoklubu Liberec, Březen 2001
Policii musí stačit řidičský průkaz.
Počínání policistů při silniční kontrole byl rozčarován Marek O. z Prahy. "Zase po mně chtěli kromě dalších dokladů občanský průkaz. Četl jsem, že na to nemají právo", píše čtenář.
"Policisté mohou žádat řidičský průkaz, osvědčení o technickém stavu vozidla a doklad o zaplacení povinného ručení, nic víc, " potvrzuje pražský motoristický právník Michal Dlabola a vysvětluje, že změnu přinesl nový zákon o občanských průkazech, který platí od července loňského roku. "Formulace, že člověk je povinen mít u sebe občanský průkaz, se změnila na povinnost občanský průkaz pouze mít - třeba doma v šuplíku," konstatuje Michal Dlabola. "Občan musí na žádost policie prokázat totožnost. K tomu slouží nejen občanský průkaz, ale i cestovní pas nebo řidičský průkaz."
Pokud ovšem člověk u sebe nemá žádný doklad, kterým by prokázal svou totožnost, a lhostejno, zda je to v autě nebo na ulici, dopouští se přestupku a policisté ho mohou předvést na služebnu, aby jeho totožnost zjistili. "Za tím účelem však občana mohou zadržet maximálně na čtyřiadvacet hodin," upozorňuje Michal Dlabola
MF Dnes, 10. 1. 2001
Poznávací značky se mění na registrační
Státní poznávací značky se přejmenovávají na značky registrační. Co je však podstatnější, mění svou tvář. Každá registrační značka se má skládat ze sedmi znaků, z nichž nejmémě jeden bude písmeno a nejméně jeden číslo.
Značky budou rozděleny už nikoliv podle okresů, nýbrž podle krajů. Každý kraj již má přiděleno své písmeno:
| A | Praha | L | Liberecký kraj |
| B | Jihomoravský kraj | M | Olomoucký kraj |
| C | Jihočeský kraj | P | Plzeňský kraj |
| E | Pardubický kraj | S | Středočeský kraj |
| H | Královohradecký kraj | T | Moravskoslezský kraj |
| J | Vysočina | U | Ústecký kraj |
| K | Karlovarský kraj | Z | Zlínský kraj |
Rady na snížení spotřeby paliva.
Průměrná spotřeba paliva u vozidel v posledních letech klesá. Například v Německu byla průměrná spotřeba u osobních vozidel v roce 1980 ještě více než 10 litrů, dnes je to pouze 8,5 litrů. Hlavním důvodem je určitě veliký pokrok ve vývoji motorů. Stále se ale nabízí pár osvědčených rad a možností, jak spotřebu a tím také náklady na jízdu v autě dále snížit:
Jak jezdit hospodárně
I přes nepříznivý vývoj cen pohonných hmot, četnost využití automobilů značně stoupá.
Naše vozidla mají některá svá specifika, proto jistě nezaškodí si je před delšími cestami připomenout. Ostatně, kdo by nestál o radu, jak ušetřit nějakou korunu.
Nejdůležitější ze všeho je dodržovat zásadu plynulé jízdy bez větších dynamických změn. Z hlediska spotřeby paliva je výhodné, že karburátory Trabantů a Wartburgů na rozdíl od karburátorů většiny jiných aut nejsou opatřeny akcelerační pumpičkou, která při každém prudším sešlápnutí pedálu plynu vstříkne jednorázově malé množství pali-va do difuzéru a zvyšuje tak celkovou spotřebu. To je důležité zejména pro řidiče s "těžší" nohou, nebo zvyklé si nervózně pohrávat s pedálem plynu. Karburátor Wart-burgu je však vybaven zařízením, které může také nepříznivě ovlivnit spotřebu paliva. Je to obohacovací tryska, která vstupuje v činnost asi při rychlostí 100 km/h na 4. rych-lostní stupeň, kdy dodává větší množství paliva nutné pro plný výkon (obohacovací tryska se otevře při každém větším sešlápnutí plynu od 3/4 do plného otevření klapky).
Při vyšších rychlostech proto prudce stoupá spotřeba paliva, aniž se příliš zvýší průměrná rychlost. Vzhledem k současným rychlostním limitům se do této oblastí můžeme dostat jen na dálnicích, kdy se můžeme sami rozhodnout, zda rychlejší jízdu chceme zaplatit nepřiměřeně vyšší spotřebou. Praktické zkoušky potvrdily, že při zvý-šení stálé rychlostí za 100 na 110 km/h stoupne spotřeba o 2-3 l/100 km. U Trabanta toto zařízeni sice není, ale dlouhodobá jízda rychlostí nad 100 km/h je rovněž drahá.
Důležitým předpokladem ekonomické jízdy je těsnost palivové soustavy, čistý a seřízený karburátor s dovírajícím sytičem, přesně nastavené zapalování, suchý a nezanešený vzduchový filtr, ale i dle předpisu rádně (raději spíše více) nahuštěné pneumatiky. Podhuštěné pneumatiky mají nejen zvýšený valivý odpor, který zvyšuje spotřebu, ale zásadní měrou se zkracuje jejich životnost, neboť dochází k deformaci boků pláště.
K úspoře paliva při vyšších rychlostech na větší vzdálenosti přispívá u uvedených vozidel volnoběžka, jejímž využíváním můžeme dosahovat překvapivé úspory paliva. U Trabanta je stále zapojena na 4. převodovém stupni, u Wartburgu a Barkasu je vypínatelná a použitelná při všech převodových stupních. Jakmile uvolníme pedál plynu, klesnou otáčky motoru, aniž by klesla rychlost jízdy (motor nebrzdí jako u všech ostat-ních automobilů) - vozidlo se pohybuje dál setrvačností. Toho se dá zejména využít při sjíždění mírných svahů, ale i na rovinatých úsecích při dojíždění, nebo před každým předpokládaným snížením rychlostí. Nešetříme tím jen pohonné hmoty, ale i motor a brzdové obložení, přičemž průměrná cestovní rychlost se příliš nemění.
Praktické zkušenosti prokázaly, že ani naše vozidla přes vrozené vlastností dvoudobého motoru, nemusí být v provozu neúsporná. Vyžadují jen odlišnou techniku jízdy a dodržování optimálního provozního režimu. Za těchto podmínek lze dosahovat velice příznivé spotřeby paliva.
P.S. Již zde máme první ohlasy čtenářů, kteří si vyrobili a instalovali vířič na přírubu karburátoru, jehož plánek jsme uveřejnili v minulém čísle. Jeden člen z Prahy uvádí dokonce pokles průměrné spotřeby z 6,7 1/100 km na 5,3 1/100 km u Trabanta r.v. 1987
Zpravodaj AMK Trabant Plzeň, číslo 3/01, ročník 33
Počet aut stoupá příliš rychle
Počet automobilů v naší republice v průběhu posledních deseti let tak rychle vzrostl, že to nemá ve světě obdoby. Získat tak obrovské množství vozů během poměrně krátké doby - v tom nám není schopen nikdo konkurovat, snad jen s výjimkou bývalého východního Německa. Ti jsou velkými konkurentem a také mají hodně nehod. Tomuto obrovskému nárůstu není schopna se veřejnost - ani chodci, ani řidiči - přizpůsobit.
Jen pro zajímavost - před deseti lety jezdilo v České republice 185 automobilů na 1000 obyvatel. V současné době má jen Ostrava 350 a Praha asi 420 vozů na l 000 obyvatel.
Německo má v současné době asi 500 vozů na 1000 obyvatel. Velká Britanie má asi 480 vozů, Rakousko 455 vozů, USA asi 700 vozů na 1000 obyvatel. To nám jasně ukazuje, že se přibližujeme k Rakousku.
Kolikrát musí člověk havarovat, aby zemřel
Nás by mělo zajímat, jak to vypadá v jiných státech s počtem nehod. Protože čím vícekrát musí ten kdo jezdí havarovat, aby došlo k úmrtí, anebo velmi těžkému zranění, tím je provoz bezpečnější. Čím méněkrát havaruje a dojde k úmrtí, tím je to horší. Například řidič v USA musí havarovat 49krát, aby zemřel. To znamená, že Američan má minimální, téměř žádnou možnost, aby přišel o život na silnici. V Německu, které je nepříjemně ovlivněno východními Němci (ti jsou v podobné situaci jako my), musí řidič havarovat v průměru asi 40krát, než dojde k úmrtí. Je tedy horší než Američan. Zajímavé je, že Němci neomezují rychlost na dálnici, pouze ji doporučují, kdežto Američané drasticky omezují na zhruba 100 km za hodinu.
V Anglii musí motorista havarovat 46krát a to je velmi dobré číslo. Angličané jsou obecně považováni za velmi dobré řidiče. Rakušané jsou na tom hůř, musí havarovat asi 33krát.
Nás teď však bude zajímat, jak na tom je naše republika - kolikrát se musí řidič srazit, než dojde k zabití - 18krát. A to je výrazně horší číslo. V tom nám mohou konkurovat Portugalci, není na tom moc dobře Španělsko, a snad nejhůř je na tom Rumunsko. V Rumunsku mají už po osmi haváriích jednoho mrtvého na silnici. Tam skoro když řidič vleze do vozu je mrtvý.
Čím víc jezdíš, tím jsi lepší
Odborníci v Německu zjistili, že na to, aby řidič udržel kondici, musí ujet v průměru asi 10 000 km ročně. Je to obdobné jako s běžcem, který když netrénuje, nepodává výkony.
Průměrný český řidič však najede ročně jen asi 9 000 km. A přitom se za posledních deset let najezdí více asi o 2 000 km ročně. Němec najede ročně asi 14 000 km, to znamená, že je nad tímto kondičním průměrem.
Statistika najetých kilometrů je však trošku odlišná. Proč? Protože máme řidiče, kteří najedou 50 000 i více kilometrů ročně, a máme řidiče, kteří najedou stěží několik set kilometrů ročně. Nejvíce patrné je to v sobotu, neděli, ale už v pátek odpoledne, kdy se vynoří úplně jiné typy řidičů než v průběhu týdne. Jsou to lidé, kteří vyjíždějí na své chalupy, zrekreovat se, vyráží do přírody. Protože však tito řidiči nemají tu kondici v ježdění - jejich chování se zejména těm, kteří jezdí denně a mají už rutinu, jeví jako nelogické. Musíme však i na takovéto řidiče brát ohled.
Otázka kvality jízdních schopností každého řidiče je zároveň otázkou jeho morálních kvalit. Každému z nás by totiž mělo záležet na tom, abychom získali dostatečnou řidičskou praxi, kterou však musíme nadále trénovat. Pokud si zároveň uvědomíme, že na silnici nelze zbytečně riskovat a předvádět se, určitě se naše riziko pravděpodobnosti dopravních nehod výrazně zmenší.
Anna Vidiševská časopis Autocar, X.roč., č. únor-březen 2002