Úvodní stránka
Historie Trabantklubu Liberec
33. setkání zástupců Trabantklubů ČR
Přehled všech setkání Trabantklubů
Zpravodaj Trabantklubu Liberec
Adresář Trabantklubů ČR + SR
A.I.C.E.
Seznam opraven, kde si můžete nechat opravit trabanta
Technický rádce při potížích
Historie trabanta
Co bylo napsáno v novinách o trabantech
Několik zajímavých fotek trabantů
Vesele o trabantech
Odkazy na další WWW stránky o trabantech
Pár slov o autorovi těchto stránek

Autoklub.cz

Technický rádce

Publikace Technický rádce od JuDr. Zdeňka Svátka
Technické rady od vás
Užitečné obecné rady
Povodně
ZIMA

NOVINKA!!! Jak se správně připravit na zimu.

Všem vlastníkům automobilů se před zimou vyplatí kontrola zaměřená na nejtěžší roční období. A to i přesto, že dodržují intervaly servisních kontrol. V dnešní době ji navíc můžete v řadě servisů a autorizovaných prodejců pořídit i bezplatně. Při odborné kontrole se dostane i na součásti, jejichž funkčnost si motorista většinou sám ani ověřit nemůže (např. tlumiče, geometrie náprav, brzdová a chladicí kapalina). Co je tedy nezbytné zkontrolovat před zimou? Kvalitu a množství chladicí kapaliny, náplně do ostřikovačů a brzdové kapaliny. Nutná je také kontrola akumulátoru, pneumatik, osvětlení a stíračů. Samostatnou kapitolu si zaslouží pneumatiky. Během zimního provozu bychom také měli rozšířit výbavu vozidla.

Zajištěné chlazení a ochrana motoru
Prvním krokem přípravy by určitě měla být kontrola chladicí kapaliny. Pokud není dostatečně mrazuvzdorná, může napáchat obrovské škody (prasklá hlava či blok motoru). Nové automobily mají již z výroby "celoroční" směs. Úbytek kapaliny je většinou tak minimální, že se o její doplňování starají téměř výhradně servisy při pravidelných kontrolách. Na druhou stranu majitelé starších vozidel, kteří v průběhu roku přilévají do vyrovnávací nádržky pouze destilovanou vodu, ztrácejí přehled o hustotě směsi. V takovém případě je nutné buď vypustit starou kapalinu a nahradit ji nemrznoucí směsí, nebo navštívit servis, který změří bod tuhnutí chladicí kapalina právě kolující v systému.

Chladicí kapaliny pokud možno nemíchejte a používejte vždy druh doporučený výrobcem vozidla. Jinak mohou ztratit své důležité vlastnosti. Pokud máte starší automobil, zkontrolujte před zimou také těsnost alespoň viditelných míst chladicí soustavy.

Čísté sklo
Nemrznoucí směsí nezapomeňte doplnit také nádržku ostřikovače. Zamrzlá kapalina může poškodit nádržku i celý ostřikovací systém. Nebezpečná může být i směs, která sice odolává nižším teplotám, ale zamrzá při ostřikování za jízdy, kdy proudící vzduch její teplotu značně snižuje. Myslete také na to, že v zimě používáte ostřikovač daleko více než v létě. Proto je vhodné vozit náhradní náplň.

Pro zajištění dobrého výhledu je důležitá kvalita stíračů. Pokud jejich pryžová část nedoléhá ke sklu celou plochou nebo je poničená, vůbec nepochybujte o nutnosti výměny stírací lišty. Automobilky doporučují dodržovat půlroční interval jejich výměny. Lze nahradit alespoň nejnamáhanější pryžovou lištu. Někteří výrobci stíračů je nabízejí k prodeji samostatně. Když je ale vadné celé rameno stírače, zakupte celý díl.

Jestliže stírač neměníte, propláchněte jeho vahadlový systém a odstraňte nečistoty také z pryžové lišty. Použít můžete třeba odmašťovací prostředek, který používáte k čistění čelního skla. Delší životnost stíračů zajistíte, když je budete spouštět jen při dostatečně vlhkém skle. Vyvarujte se jejich používání pro stírání námrazy.

Účinné brzdy
Význam brzd se v zimním provozu ještě násobí. Zkontrolujte proto alespoň hladinu brzdové kapaliny, a jste-li majitelem staršího automobilu, také funkčnost lanovodů ruční brzdy.

Kvalitu brzdové kapaliny sami jen tak nezjistíte. Obecně platí, že by neměla být starší dvou let. Pokud si nejste jisti, nechtě raději v servisů změřit její bod varu. Jde o velmi podstatnou záležitost, která má přímý vliv na bezpečnost provozu.

Zimní přípravy je vhodné využít k pravidelné roční kontrole brzdové soustavy. Jde o to, zda dostatečně těsní a jestli nejsou opotřebené třecí segmenty. Pro zvládnutí jízdy na kluzké vozovce je také důležité seřízení brzdného účinku na jednotlivá kola. K tomu je opět zapotřebí navštívit odborný servis. Motor nevyžaduje před zimním obdobím žádnou speciální údržbu. Starší zapalovací či žhavicí svíčky však raději vyměňte za nově a zkontrolujte také napnutí klínových řemenů a jejich kvalitu.

Olej chlad trápí
Když už jste se pustili do kontroly provozních kapalin, využijte tohoto momentu a přesvědčte se o dostatečně hladině motorového (případně i převodového) oleje. Zimní starty si můžete ulehčit správnou volbou oleje. Takového, jehož viskozita s klesající teplotou nestoupne nad únosnou mez. Většina tzv. celoročních syntetických olejů takové vlastnosti má. Zimní oleje pak mají ve svém označení písmeno W (winter). Americká Society of Automotive Engineers (SAE) vytvořila již v roce 1926 systém viskozitních tříd pro dělení olejů: pro zimní podmínky má šest skupin (0W, 5W, 10W, 15W, 20W a 25W). Z čísla lze zhruba odvodit teplotu, při níž se dá olej ještě použít, - stačí od něj odečíst 35 a dostaneme orientační limitní teplotu čerpatelnosti ve stupních Celsia (u 15 W je to tedy -20 °C).

Potřeba větší energie
Silný akumulátor je v zimě nutností. Za mrazivého počasí dochází ke ztrátě jeho kapacity, především při krátkých jízdách se nedobíjí a energii pouze ztrácí. Při teplotě -10 °C ztrácí akumulátor až 20 procent svého výkonu, při -20 °C klesá výkon na polovinu.

Nejmodernější akumulátory jsou sice označovány jako "bezúdržbově", určitou péči však také vyžadují. Než uhodí první mrazy, prověřte stav jejich nabití. I u novějších akumulátorů se před zimou vyplatí kontrola hladiny elektrolytu a jeho případné doplnění destilovanou vodou. V servisu vám navíc mohou zjistit jeho hustotu. Pokud totiž klesne o 25 %, mohou nastat problémy.

Zejména u starších automobilů je nutná kontrola dobíjecího napětí vozu. Důležitá je také prohlídka všech elektrických kontaktů, které mohou být zoxidované. Životnost akumulátoru je závislá také na přístupu majitele. Někteří motoristé, pokud v zimě nejezdí často, si ho odnášejí do tepla domova. Záleží také na stáří akumulátoru. Pokud už něco pamatuje, i po dobití vydrží třeba jen dva až tři týdny a pak je nutně ho dobít znovu.

Vidět a být viděn
Osvětlení vozidla je v zimě důležité po celých 24 hodin, protože i během dne je viditelnost snížena. Celodenní osvětlení jedoucích vozidel je ostatně uloženo i zákonem. Letos máme tuto povinnost již od 27. října. Máte-li problémy myslet na zapínání světlometů, využijte relativně levná zařízení, která automaticky zapínají světla při každém spuštění motoru. A nemusíte mít strach, že by váš vůz svítil i v létě. Samočinné zapínání světlometů se dá snadno vypnout.

Přestože si myslíte, že světlomety a koncově svítilny vašeho vozu jsou v pořádku, zkontrolujte jejich funkčnost. Důležité jsou i brzdové svítilny. K jejich prověření nebudete potřebovat pomocníka, když postavíte auto ke zdi nebo skleněné výloze a budete hledat odrážené světlo.

Vzhledem k intenzitě používání světlometů je nezbytně mít s sebou kompletní sadu náhradních žárovek (totéž platí o pojistkách). Přestože povinně je nutné mít pouze po jedné žárovce od každého typu, doporučujeme mít dvě žárovky hlavního světlometu. Snažte se také neobtěžovat ostatní ňdiče neseřízenými světlomety. Využijte proto nabídky servisů, které je před zimou seřizují v rámci bezplatných prohlídek. A pokud máte vůz s ovladačem seřízení jejich sklonu, tak jej při větším zatížení vozidla využívejte.

Zimní starty
Není správné a ani dostatečně účinné pokoušet se zahřívat automobil spuštěním motoru ještě dlouho před rozjezdem. Tento postup škodí nejen životnímu prostředí, ale i samotnému motoru. Při příchodu k "zamrzlému" autu tedy nejprve odstraňte sníh, námrazu či led ze skel a předních světlometů i koncových svítilen. Pak teprve spusťte motor, zapněte naplno topení a větrání (nebo klimatizaci), v případě zamlžení skla pootevřete okno a po vytvoření dostatečného průhledu vyrazte. Důležité je, aby vzduch procházející průduchy ventilace směřoval na okna. Mějte také po ruce utěrku k očistě zamlženého skla. Prodávají se i utěrky napuštěné lihem, které usazování vodních par zabraňují. Výhodné je investovat do nezávislého topení. Moderní zařízení můžete ovládat dokonce dálkově. Topení spustíte třeba čtvrt hodiny před započetím jízdy. Škrabky ani speciální přípravky proti námraze již potřebovat nebudete.

Pokud v zimě nemůžete spustit motor, nejvhodnějším řešením je využití energie akumulátoru jiného vozidla. K tomu poslouží propojovací "startovací" kabely. Vzájemně propojeně musí být kladné póly obou akumulátorů a také záporné póly nebo záporný pól dobíjecího akumulátoru s kostrou auta se slabým akumulátorem. Motor spouštějte až za chodu motoru vozu, který energii poskytuje.

Co se týče roztlačení auta nebo jeho roztažení jiným, odborníci doporučují provádět tento úkon pouze u vozidel s karburátorem. U vozů s elektronicky řízeným vstřikováním hrozí zničení katalyzátoru (může do něj proniknout nespálené palivo), u automobilů se vznětovými motory se může poškodit rozvodový řemen či palivový systém.

S řetězy nejen do hor
Nezbytnou součástí zimní výbavy vozidla by měly být sněhové (protiskluzové) řetězy. Mohou být totiž zapotřebí i v nižších nadmořských výškách. V horských oblastech jsou však nezbytně, na některých místech se navíc setkáte s příkazovou dopravní značkou s nápisem Sněhové řetězy. Vyzkoušejte si nejprve montáž řetězů v teple a suchu. Sněhově řetězy se umisťují na kola poháněné nápravy. U vozidel se stálým pohonem všech kol se montují minimálně na kola zadní nápravy a u vozidel s volitelným pohonem náprav minimálně na kola nápravy, jejíž pohon nelze vyřadit. Rychlost jízdy automobilu vybaveného řetězy by neměla přesáhnout 50 km/h. Řetězy se nesmí používat v místech, kde není souvislá vrstva sněhu či ledu.

Po nasazení řetězů ujeďte několik desítek metrů, zastavte a znovu je utáhněte. To neplatí v případě, že máte k dispozici moderní samoupínací řetězy. K rozjetí z místa pokrytého velkou vrstvou sněhu vám poslouží takzvaně vyprošťovací řetězy.

Ochrana karoserie a mytí vozu
V zimě je zapotřebí chránit auto také před působením koroze a dalších nepříznivých vlivů (posypová sůl). Víte-li o drobných poškozeních laku, zakryjte je speciálním tmelem nebo alespoň lakem, který se prodává v lakovacích tužkách nebo ve sprejích. Pokud tak neučiníte, pak jsou tato místa zárodkem rozsáhlé koroze. Jestliže prodejce nemá na skladě konkrétní barevný odstín laku, většinou jej objedná či barvu přímo namíchá. Renomované firmy nabízejí tuto službu zpravidla na počkání.

Chcete-li alespoň minimálně ochránit karoserii svého automobilu, zajeďte před zimním obdobím do automatické mycí linky a objednejte si program obsahující aplikaci vosku. Oplachový vosk ochrání karoserii na dobu několika týdnů. Máte-li v úmyslu ochránit karoserii dlouhodoběji, můžete ji naleštit některým z přípravků na akrylátoteflonové bázi nebo si toto ošetření nechat udělat. Majitelé kabrioletů, pokud se rozhodnou svůj automobil neodstavovat a přes zimu ho dále provozovat, by měli tkaninu jeho skládací střechy naimpregnovat k tomu vyrobenými přípravky. Ani v průběhu zimy myčku nemíjejte, ať auto zbavíte soli (hlavně spodek). Důležité je ale zvolit program se sušením a aplikací vosku a také zámky dveří a víka zavazadelníku ošetřit před vjezdem rozmrazovačem a přelepit jejich otvory izolepou.

Laku ani karoserii tedy neškodí mytí v mrazivém počasí, avšak nutností je dokonalé následně vysušení auta. Pryžová těsnění dveří a oken je pak vhodně ošetřit silikonovým olejem. Nemáte-li jej po ruce, můžete použít indulonu. K dlouhodobě ochraně těšnení, jemuž v zimě hrozí značně poškození, existují přípravky vyrobené například na bázi glycerinu.

Pryžové a plastově díly karoserie ošetřete ještě před začátkem zimy některým ze speciálních přípravků Poraďte se s prodejcem, případně si nechtě vozidle ošetřit ve firmě specializovaně na tuto činnost. Sůl a voda nepříznivě působí i na spodek auta a dutiny. Novější vozy jsou sice již z výroby dobře chráněny před působením koroze pozinkováním plechu, speciálním nástřikem však nic nepokazíte. Nástřiky dutin a spodku poskytuje řada servisů. U starších automobilů je doporučováno obnovovat antikorozní nátěr zhruba v intervalech tří let.

Zimní nafta
Majitelé vozidel se vznětovými motory mají v zimě o starost navíc. Nafta totiž obsahuje uhlovodíky zvané parafiny, které při ochlazení krystalizují a usazují se v čističi paliva. Po jeho ucpání se přívod paliva zastaví.

Teoreticky by k tomu nemělo docházet, protože norma stanoví prodejcům pohonných hmot povinnost mít u čerpacích stanic vždy od 1. října do 15. listopadu naftu s filtrovatelností (neobsahuje krystalky parafinů) do -10 °C. Od 16. listopadu do 28. února mají prodejci povinnost prodávat tzv. zimní naftu s filtrovatelností do -20 °C.

Může se však stát, že mrazy budou větší nebo některý z prodejců nedodrží stanovenou normu a váš vůz se stane nepojízdným. Pokud ale začnete už nyní přidávat do nafty zimní aditiva (přísady), teto situaci se vyhnete a navíc přispějete ke zlepšení dalších vlastností nafty a tím i k ochraně palivového systému a motoru. Usnadníte také jeho spouštění za velkých mrazů.

Na trhu je dostatek zimních aditiv do motorové nafty. Jejich aplikace je snadná, postupujte podle návodu výrobce. Za úpravu jednoho litru nafty zimními aditivy zaplatíte obvykle 35 až 55 haléřů.

Zimní výbava auta
Škrabka na námrazu a smetáček na odstraňování sněhu jsou v zimě v autě nezbytné. Pokud je vrstva ledu silná, přijde vám vhod některý ze speciálních přípravků k odstraňování námrazy ze skla. K očistě vnitřní strany skel je zapotřebí alespoň čistý hadřík, na trhu je však řada speciálních utěrek zamezujících zamlžování.

Zvláštní hadřík byste měli mít také na odstraňování špíny z krytů světlometů a koncových svítilen. Na to byste měli myslet alespoň jednou denně. K tomu mohou posloužit například utěrky z mikrovlákna, které mají velmi dobrou účinnost a také dlouhou životnost (po znečištění se utěrka vypere mýdlem v teplé vodě).

Častým zimním problémem jsou zamrzlé otvory pro klíč v zámku dveří. Pomohou rozmrazovače zámků, nenechávejte je však ve vozidle, protože se k nim nedostanete. Plánujete-li cestu do horských oblastí, doplňte výbavu auta malou lopatkou a pytlíkem s pískem. Samozřejmě je dobré mít také kvalitní rukavice a baterku. Nezaškodí i deka.

Stát v pohodě
Někdy ani sebelépe připravené auto na silnici v zimě jen tak nevyjede. Příčina je prostá - zasněžená či jinak nesjízdná vozovka. Abyste minimálně před svou garáží nemuseli s takovou situací nějak vysilujícím způsobem bojovat, nabízejí některé firmy takzvaně vytápění v podlaze i pro venkovní prostory. O co jde? V podstatě to znamená natažení několika desítek metrů elektrických vodičů (termokabelů) pod svrchní kryt příjezdové komunikace. Ty po zapnutí spínače (většinou automatické) měrným topným výkonem zhruba 250-350 W na metr čtvereční rozpouštějí led a sníh a mohou i vysušovat. Systém je bezúdržbový a lze ho použít třeba i na chodníky nebo schodiště. Je zajímavé, že na podobném principu fungují i speciální zimní bundy pro motocyklisty, které jsou také doslova protkány vodiči. Pokud parkujete na otevřeném prostranství, není špatné si uvědomit několik důležitých skutečností. Je lepší stát směrem z kopce pro snazší rozjezd, případně eventuální nutnost roztažení auta. Zkuste také najít místo, kde je posypaný uježděný sníh a které také není v blízkosti budov, z jejichž střech by mohly při oblevě padat masy sněhu nebo rampouchy. Pozor si dávejte na hluboké koleje z břečky, které po zamrznutí mohou přední kola vašeho vozu zcela zbavit možnosti natočení. To samé se může stát, když zamrzne nános sněhu v podbězích těchto kol. A drobnost na závěr, na velkých zaplněných parkovištích si pozici svého vozidla důkladně zapamatujte. Po noční sněhové nadílce totiž můžete na ploše pátrat mezi sněhovými beztvarými hroudami.

Jestli auto používáte denně, je lepší nechávat ho stát stále venku, protože teplotní šoky mezi mrazivým venkem a vyhřátou garáží karoserii neprospívají. Pokud přece jen zajedete do tepla, snažte se vůz zbavit všech nečistot a nánosů sněhu. V tomto prostředí totiž kondenzuje vlhkost a také solné roztoky působí agresivněji než za nízkých teplot. Návštěva myčky před odstavením auta by měla být samozřejmostí.

Na zimu s lahvičkami
O základní zimní výbavě vozidla jsme se již v předchozím textu zmínili. Před nejchladnějším obdobím roku však není na škodu nakoupit celou řadu dalších věcí, které provoz auta do jara usnadní. Ze specializovaného obchodu nebo i od běžné benzinově pumpy si tak můžete přinést celou řadu lahviček, které třeba mnohdy použijete jenom jednou, ale rozhodně jejich účinek oceníte:

  • směs do chladiče, je třeba dbát na její mísitelnost s původní náplní, v podmínkách české zimy stačí jeden litr,
  • mrazuvzdorná směs do ostřikovačů, také je dobré vozit si s sebou aspoň jeden litr, na trhu jsou jak ředěné výrobky, tak skutečně takřka nemrznoucí koncentráty,
  • rozmrazovat zámků a skel, hlavně malé rozmrazovače zámků byste nikdy neměli vyjímat z kapsy, v autě s přimrzlými dveřmi je vám taková lahvička na nic,
  • přípravek proti přimrzání pryžových těsnění, většinou na teflonovo-silikonové bázi, při aplikaci nevynechejte ani víko zavazadlového prostoru,
  • přípravek proti zamlžování skel, důležitý je hlavně ve chvíli, když ve voze nemáte příliš výkonnou topnou a ventilační soustavu,
  • přípravky na antikorozní ochranu mohou být na bázi gumoasfaltů, pryskyřic či konzervačních látek, pro domácí místní aplikaci se prodávají ve sprejích. Objevují se i hmoty, jež chrání proti odletujícím malým kamínkům. Většinou se používají na spodek karoserie a podvozek,
  • vytěsňovače vlhkosti. Tento účinek mají mnohé tzv. víceúčelově oleje typu známého produktu WD-40, jež dokáží jak zabraňovat korozi, tak vytěsňovat vlhkost třeba z elektrických kontaktů nebo spínačů,
  • ochranné vosky se používají na ochranu karoserie. Důležitě je aplikovat je před zimou. Silikon, jež mnohé z těchto výrobků obsahují, se však takřka nedá kvalitně přelakovat,
  • odvlhčovače paliva se v zimním období hodí dvojnásob, protože voda (kondenzovaná či jinak do palivově soustavy proniknuvší) může zamrznout a palivový systém ucpat,
  • silikonové přípravky, na této bázi jsou většinou už zmíněné výrobky zabraňující přimrzání pryže, ale silikon je vhodný i pro oživení a ochranu plastů, například nárazníků, stejnou službu udělá i vinyl,
  • startovací přípravky obsahují velmi těkavě hořlavé látky, které po přimísení do paliva usnadňují jeho zapálení v chladném počasí. Hodí se samozřejmě jak pro vznětové motory, které mají v zimě horší startovatelnost, tak pro zážehové,
  • zimní aditiva do nafty. Přestože v zimním období se na většině pump setkáváme s tzv. zimní naftou se sníženým obsahem parafinů, nikdy není na škodu udělat ještě něco pro to, aby se jejich krystalky v palivu vlivem nízkých teplot netvořily,
  • odpuzovač vody ze skel. Tyto moderní výrobky po nanesení na čelní sklo odpuzují vodu natolik, že ta tvoří na ploše kapky, které proudící vzduch vyfouká na střechu. Není tedy nutné použít stírače. Možnosti těchto produktů jsou však v zimním období omezené.
Jiné obutí
Pokud v zimě jezdíte autem, vybavte je zimními pneumatikami. Jsou daleko bezpečnější než letní nebo takzvaně celoroční pláště.

Letní a zimní pneumatiky se liší tvarem i uspořádáním dezénu a jednotlivých drážek a zejména tvrdostí běhounové směsi. Při nižších teplotách směs letních pneu tvrdne a výrazně se zhoršuje jejich adheze (přilnavost k povrchu). Zimní pláště tvrdnou výrazně pomaleji a při daleko nižších teplotách.

Neváhejte a přezujte
Odborníci doporučují používat zimní pláště již v období, kdy se vnější teploty pohybují pod +7 °C. Je tedy nejvyšší čas na obměnu pneumatik. Testy totiž prokázaly, že za nízkých teplot dosahují zimní pneumatiky lepších výsledků při brždění, ovládání vozidla v zatáčkách i při náhlé změně směru jízdy. Zimní pláště mají také lepší záběrové a samočisticí vlastnosti.

Vzhledem k tomu, že v našich klimatických podmínkách jsou vozovky v zimě zhruba ve 40 % tohoto období suché, ze 45 % vlhké a pouze z 15 % zasněžené nebo zledovatělé, je pro řidiče důležitá informace, že lepší ovladatelnost zimních pneu je za nízkých teplot zajištěna i při jízdě na suchém povrchu.

Na argument, že nákup zimních pneumatik je velkou finanční zátěží, je nutné odpovědět, že o dobu, kdy na nich jezdíte, se prodlužuje životnost sady letních pneumatik. A navíc, na výrazně vyšší bezpečnosti by se šetřit nemělo.

Ještě v nedávně minulosti byly oprávněné výtky, že zimní pneumatiky jsou hlučně a jízda na nich je méně komfortní. Dnešní výrobky jsou však i v těchto parametrech srovnatelné s letními pneumatikami.

V zimě nejsou k dostání
S nákupem a výměnou zimních pneumatik neváhejte. Vyhnete se tak problémům s čekáním v servisech. Jakmile totiž přijde první větší sněhová nadílka, prodejny a pneuservisy budou zahlceny zájemci o přezutí. Řada motoristů pak raději výměnu pneu odloží a jezdí ještě nějaký čas na letních pláštích. Riziko havárie je v takovém případě až šestkrát vyšší než při jízdě na zimních pneumatikách.

Nekupujte použité pneu a protektory
Vedle značkových pneumatik se na trhu každoročně objevují výrazně levné pneumatiky, které buď pocházejí od neznámých výrobců nebo jsou použité či protektorované.

Nebudeme vám vymlouvat nákup produktů neznámých výrobců, protože výběr značky závisí pouze na vašem rozhodnutí. K dalším dvěma typům pneu však existuje řada připomínek z řad odbomíků.

Použitě pláště nemají zaručený původ a v zahraničí jsou prý často vybírány ze skládek. Nový majitel nemůže vědět o jejich skrytých vadách. Stáří pneumatik má také přímý vliv na tvrdnutí směsi. Podobně je tomu i u protektorů, u nichž je problematické zjistit stav a stáří původního pláště, který byl protektorován.

Na druhou stranu nově pneumatiky poskytují podstatně lepší jízdní vlastnosti, při jízdě jsou tišší a komfortnější. Při výrobě byly také důkladně kontrolovány.

Dvě, nebo čtyři zimní pneu?
Odpověď zní: Alespoň pět. Zimní pláště je totiž nejvhodnější měnit v celé sadě a je třeba také myslet na rezervní pneumatiku. A vzhledem k uvedeným problémům se zásobováním je dokonce dobré uvažovat o nákupu sady šesti zimních pneumatik.

Finanční důvody vedou řadu motoristů k zakoupení pouze dvou pneumatik, které pak osadí na poháněnou nápravu. Tento způsob řešení právní předpisy umožňují. Někteří odborníci ale tvrdí, že jízda s letními pneumatikami na jedné nápravě a se zimními plášti na nápravě druhé může být i nebezpečná. Jejich oponenti však argumentují, že jízdní vlastnosti vozidla osazeného párem zimních pneumatik jsou výrazně lepší, než když má vůz výhradně letní obutí. Přikláníme se spíše ke druhému názoru.

Část motoristů investuje i do náhradních disků, na něž nechají namontovat zimní pneumatiky. Při výměně pneu se pak nemusí přezouvat pláště a ušetří se čas i peníze.

Řada autoservisů nabízí svým zákazníkům za mírný poplatek možnost uskladnění právě nepoužívaných pneumatik. V některých případech jde i o nabídku bezplatnou. O tuto službu je mezi motoristy zájem, protože se nemusí před výměnou pneu starat o jejich dopravu a navíc ušetří prostor nutný pro jejich uskladnění. Tento způsob je výhodný i proto, že prodlužuje životnost pneumatik, protože jsou skladovány obvykle za vhodných podmínek.

Dojezdit je v létě?
Naše právní předpisy nestanovují minimální hloubku dezěnu speciálně pro zimní pneumatiky. Tuto záležitost řeší obecně, tedy bez ohledu na to, zda jde o letní či zimní dežén.

Pneumatiky všech vozidel (kromě mopedů) musí mít hloubku hlavní dezénové drážky nebo zářezů nejméně 1,6 mm. U mopedů platí hloubka dezénu minimálně l mm. Pokud tomu tak není, je to považováno za závadu na pneumatice.

Výrobci pneumatik však doporučují používat v zimním období pláště s minimální hloubkou dezénově drážky 4 mm. Jak ovšem naložit s pneumatikou, která má sice vzorek pod doporučeným limitem, ale jinak je zachovalá? "Dojezděte takto opotřebenou zimní pneu během jedné letní sezóny" zní návrh z úst zástupců některých výrobců pneumatik.

Toto doporučení však má i své odpůrce. Obecně je totiž známo, že používáním zimních pneumatik při teplotách nad +10 °C dochází k mírnému zhoršení jejich jízdních vlastností. Se stoupající teplotou totiž zimní pláště ještě více měknou. Dochází také k jejich nadměrně rychlému opotřebení.

To je sice pravda, ale neodpustíme si zdůraznit, že používání zimních pneu při vyšších teplotách je výrazně bezpečnější, než jízda na letních pláštích na sněhu či ledu.

Pokud nenajezdíte velké množství kilometrů, bude pro vás určitě zajímavá informace, že běhounová směs zimních pneumatik postupně ztrácí svou měkkost. A závisí to pouze na čase, nikoliv na intenzitě používání plášťů. "Po čtyřech letech je běhoun příliš tvrdý pro použití v zimních podmínkách," vysvětluje Václav Špička z Autoklubu České republiky. "Řidiči jezdící v zimě méně tak mohou přijít o kvalitu zimních plášťů ještě před jejich ojetím pod doporučovanou minimální hranici 4 mm. Vzhledem k tomu, že používání zimních pneumatik při vyšších teplotách nemá výrazný vliv na bezpečnost provozu, pro tyto motoristy je tedy svým způsobem finančně výhodné používat zimní pneumatiky v přechodném období, kdy jsou teploty i vyšší než +10 °C. Jejich větší opotřebení je vyváženo šetřením letních pneumatik."

Typy pneumatik a jejich použití
Jak už jsme zmínili, podle platné právní úpravy musí být na kolech téže nápravy výhradně shodně pneumatiky. "Shodnou pneumatikou se rozumí pneumatika stejného rozměru, konstrukce, druhu dezénu a značky. Konstrukce pneumatiky může být diagonální, radiální nebo smíšená. Druhem dezénu pneumatiky se rozumí dezén letní, zimní nebo terénní," říká Ludmila Roubcová z tiskového oddělení ministerstva dopravy. "Na vozidle pak nesmějí být, s výjimkou nouzového dojetí, současně použity pneumatiky různých rozměrů a konstrukcí, pokud při schválení technické způsobilosti není stanoveno jinak."

Pneumatika se zimním dezénem musí mít na své bočnici jednu z následujících variant označení: M+S, M.S, M/S nebo MS. Kromě toho se můžete setkat s označením symbolem sněhové vločky a navíc někteří výrobci již názvem svých pneumatik dávají jasně najevo, že jde o pláště se zimním dezénem. U současných zimních pneumatik můžeme objevit hned několik typů dezénů. Buď jsou to klasické dezény ve tvaru S nebo směrově dezény (ty jsou používány stále častěji) či dezény asymetrické (jsou používány u nejdražších typů pneumatik). Směrové pneumatiky mají většinou šípovitý dezěn. Jednoznačně je však poznáte podle označeni na jejich boku. Směrový plášť musí mít vyznačen směr rotace (šipka a nápis "Rotation"). Asymetrická pneumatika musí mít alespoň na jednom boku označeno, zda jde o vnější, nebo vnitřní stranu. Asi nejlepší typem je dezén směrový asymetrický, který zatím není využíván, protože by bylo nutné vyrábět tzv. pravá a levá "kola", u nichž je nutné dodržet směrovost a navíc i vnější stranu pneu.

Vhodné skladování
Před demontáží plášťů označte křídou směr jejich otáčení a umístění na vozidle. Pečlivě je očistěte a odstraňte písek a kamínky z dezénových drážek.

Skladování pneu má také vliv na jejich životnost. Pláště mají být uloženy v suché, chladné a tmavě místnosti. Pryži škodí olej, benzin, vazelína a jiné chemikálie, takže je uskladňujte na jiném místě.

Pneumatiky na ráfcích by podle odborníků měly být uskladněny v horizontální poloze, nejlépe na rovné dřevěné podložce. Pláště bez ráfků skladujte ve vertikální poloze a každé čtyři týdny je mírně pootočte. Zabráníte tak jejich deformaci.

Cestování v zimě
Zima je také období, kdy se vydáváme na dlouhé cesty do hor za lyžováním a rekreací. Dnes už takové výpravy zdaleka nekončí v Krkonoších či Tatrách, ale mohou vést do vzdálených Alp a Pyrenejí. Do těchto velehor se však stahuje celá Evropa, takže zácpy jsou na denním pořádku. A v zimě je takové stání stejně nepříjemné jako v létě.

Na co tedy pň cestě a před ní pamatovat?

  • Meteorologické relace sledujte stejně pečlivě jako hlášení o zácpách. Přívaly sněhu vás totiž mohou zpomalit stejně účinně jako silnice přeplněná jinými auty.
  • Před jízdou sníh odstraňte ze všech ploch vozidla, ze střechy totiž může sklouznout při brždění na sklo. Když zůstane na kapotě, proudící vzduch ho stále víří.
  • Sjezdařské boty ("přezkáče") za volant nepatří, řidič ztrácí cit na pedálech a pohyb také není nejrychlejší. Hrozí také sešlápnutí dvou pedálů současně.
  • V zimní bundě také za volant nesedejte, i když je interiér auta chladný. Tlustý oděv stěžuje pohyb a po vyhřátí kabiny určitě nebudete chtít zastavit, abyste si jej bezpečně svlékli.
  • Oděv i obuv si důkladně oklepejte, protože se sněhem a zmrazky vnášíte do interiéru vlhkost, která kondenzuje a může orosit sklo.
  • Při zimní jízdě topíte, což zvětšuje spotřebu paliva. Hlavně při popojíždění v kolonách se pak můžete ocitnout "na suchu". Proto se hodí uložit do zavazadelníku železnou rezervu ve vhodném kanystru (PET lahve se na přechovávání paliv nehodí).
  • Teplo v interiéru rozhodně neprospívá soustředění. Jednou za dvě až tři hodiny kabinu důkladně vyvětrejte, nejlépe samozřejmě na parkovišti.
  • Zima, to je předvším chlad a tma. Pokud vám dojde vprostřed pustiny palivo, může i obyčejná svíčka a baterka zachránit život. Myslete i na zásobu jídla a vhodných nápojů.
  • Slunce v zimě hřeje jen málo, ale znát je to stejně. Tam, kde je na silnici stín, hrozí námraza. Pozor tedy v lese, ve stromořadí, ale i v údolích či zářezech v krajině. Kritické jsou také mosty.
Při zimní jízdě je samozřejmě dobré mít na paměti celou řadu dalších důležitých věcí, ale přehnaný respekt před tímto ročním obdobím také není samospásný.

Tyto informace byly převzaty z časopisu Svět motorů, 44/2002, příloha Auto a zima, str. 2 - 24.



| Úvodní stránka | Historie TK | Setkání Lbc '99 | Setkání TKů | Zpravodaj | Adresář TKů | A.I.C.E. | Opravny | Technický rádce | Vývoj trabanta | Z tisku | Fotogalerie | Vtipy | Odkazy na WWW | Autor |