Z tisku o trabantech
Rok 2003+2002 Rok 2001 Rok 2000 Rok 1999 Rok 1998
Jaké auto je super? Pro mnohé trabant - MF DNES 24. 4. 1998Trabant přežil svoji klinickou smrt, ale dál stárne - MF DNES
Trabant porazil v testech mercedes - Lidové noviny
Uni 1 - MF DNES
Trabant má nástupce - Blesk 27.11. 1998
Jaké auto je super? Pro mnohé trabant
Už několik týdnů jezdí dvacetiletý David Blažek z Mostu vozem svých snů - kdysi opovrhovaným trabantem.
Stejně jako desítky mladých lidí podlehl trabantománii, která se rychle šíří. Na severu Čech o to víc, že se sem po změně režimu navozil navzdory různým protestům ekologů spousta těchto dvoutaktů. Němcům, kteří si na začátku devadesátých let pořizovali zahraniční auta, bylo líto dávat dvě stě marek za likvidaci bývalých rodinných vozítek, a tak je různým českým překupníkům s auty nabízeli i zadarmo.
Také Blažek se za svým snem vydal přímo do Německa. "Jak získat trabanta, o to jsem se začal zajímat už před vánočními svátky. Jenže se ukázalo, že jsem hluboce zaspal dobu. Trabant se mezitím stal pro řadu Němců kultovním vozem a nyní se předhánějí, kdo bude mít svého trabantíka víc vyšperkovaného," vypráví mladík.
Prvním neúspěchem se nenechal odradit a přes inzertní noviny sháněl dál. Po třech měsících se dočkal - za umělohmotného broučka zaplatil devět tisíc korun. Ještě před třemi čtyřmi roky, kdy těchto vozítek byly v pohraničí plné bazary, by stejného získal třeba i jen za pět set. "Auto jsem celé vypulíroval. Snahou koupit nové stěrače, jsem pak šokoval řadu prodejců náhradních dílů. Mnozí z nich mi na trabanta nabídli už jen náhradní gumičky. Ale nakonec jsem uspěl - v německých autobazarech," vzpomíná Blažek.
Sám považuje trabanta za geniální vozítko. "Nemůže se na něm nic rozbít. Skládá se jen z karoserie, motoru a převodovky, které se při poruše vyměňují celé. Motor vyjde na tisícovku, zatímco u favorita zaplatím i třicet tisíc korun," směje se Blažek. Že jízdou jeho vozidla dostává na frak životní prostředí, mu příliš nevadí. Tvrdí, že některé čtyřtakty škodí více. Zvětšující se zájem o bakelitová vozítka potvrdil i jejich sběratel Rostislav Dvořák ze Žatecka. "Chtějí ho nejen mladí, ale i podnikatelé, kteří ho kupují svým ženám. Cena se dnes pohybuje od tří do dvaceti pěti tisíc korun," říká Dvořák. Mezi německou mládeží je nyní nejpopulárnější jeho úprava na kabriolet, která přijde na pět tisíc marek.
Trabant tak zřejmě ještě dlouho bude k vidění jak na českých, tak na evropských silnicích. "Chtěl bych uspořádat na nějakém letním rockovém festivalu sjezd trabantů," plánuje Blažek a věří, že účast bude hojná.
MF DNES 24. 4. 1998
Nahoru
Trabant přežil svoji klinickou smrt, ale dál stárne
Trabant přežil svoji klinickou smrt. Přestože jeho přínos životnímu prostředí má před svojí hodnotou tučné znaménko mínus a ideologická hodnota tohoto automobilu je stejná jako u pomníku Klementa Gottwalda, má toto autíčko spoustu zastánců. Prohánět se po silnicích v jednom ze symbolů komunismu tak není často pouhou recesí, ale i oslavnou ódou na účelnost a praktičnost.
Brněnský autoklub Trabant má v současnosti téměř tři stovky aktivních členů. Přestože má dobu své největší slávy, podobně jako ostatní trabant kluby v Evropě, již dávno za sebou, je třetím největším v republice. "Brněnský Trabant klub existuje přes třicet let. Před revolucí jsme měli téměř patnáct set členů a trabantisté byli trnem v oku všem svazarmovským orgánům. Byli totiž nejsilnější organizací, ale nejméně vítanou," řekl předseda brněnského Trabant klubu Michael Hanus.
Je paradoxní, že právě majitelé bakelitových dvoutaktů, které se staly symbolem totalitních zemí, museli pořádat své celostátní srazy pod hlavičkou technických školení.
Trabanti, jejichž výroba začala již začátkem padesátých let, se postupně stali nejdováženějším autem do tehdejšího Československa. "Je to nejlepší vůz pro české ruce. Dá se spravit doma na koleně bez speciálních diagnostik. Navíc je ideální pro všechny starodůchodce. Pro většinu lidí je to však stále pouhý motocykl s deklem," upozornil Hanus, který vystřídal již sedm aut této značky.
Brněnský autoklub je dokonce členem Mezinárodní společnosti A.I.C.E., která sdružuje všechny příznivce bývalého německého koncernu IFA, který vyráběl i legendární trabanty a wartburgy. "Je to sdružení na evropské úrovni, ve kterém jsou téměř všechny evropské země. Není totiž pravda, že jsou tato auta v západní Evropě zakázána. Maximálně nesmí být v těchto zemích přihlášena, ale jezdit trabantem můžete po celém světě," vysvětlil Hanus. Podle předsedy brněnského Trabant klubu se však autům, která mají pod duroplastovou kapotou celých třiadvacet koní, již na lepší časy blýskat nezačne. "Náš Trabant klub vydrží ještě asi čtyři až pět let, protože se neustále zvyšují poplatky a členská základna je čím dál starší. Ale trabanti budou jezdit ještě minimálně deset let," předpověděl Hanus.
Ve vlasti dvoudobých mohykánů, bývalém východním Německu, vyrobili přes tři miliony trabantů. Politický převrat v devětaosmdesátém roce však osud těchto aut nadobro zpečetil. "Poslední trabant sjel z výrobního pásu v dubnu jedenadevadesátého roku přímo do muzea v německém Zwickau," řekl Hanus. Podle něho bude v budoucnosti jediný Trabant klub v republice, ve kterém bude hrstka nadšenců. "Dnes je totiž vůz technicky nedokonalý, takže mně nezbývá než trpět tím, že jich ubývá, a starat se o to, aby co nejdéle vydržely" dodal. Dodnes však málo lidí ví, že pod milovaným i zatracovaným názvem trabant se neskrývá jen malé bakelitové auto. "Trabant totiž znamená Sputnik. Je to na počest družici, kterou lidé vypustili do vesmíru. Název trabant se dá také interpretovat jako Souputnikmilenec. A to je název souhvězdí dvou hvězd, které vedle sebe putují po obloze," řekl Hanus.
MF DNES
Nahoru
Trabant porazil v testech mercedes
EISENACH - Malý automobil trabant, vyráběný několik desetiletí v bývalé NDR a přezdívaný mnoha hanlivými názvy, hravě uspěl v nejmodernějším testu stability motorových vozidel na vozovce během krizové situace (tzv. losí test), ve kterém propadl nejnovější malý mercedes Classe A. Oznámil to duryňský regionální deník Thüringer Allgemeine, který test trabantu zorganizoval. V pokusu vykonaném přesně podle příslušných předpisů udržel trabant zcela bez problémů plnou stabilitu proti převrácení i při rychlosti 75 kilometrů za hodinu. Při obdobném testu nového minimercedesu třídy A se moderní vozidlo za stejných podmínek převrhlo už při rychlosti 60 kilometrů za hodinu. Mercedes již nedostatečnou stabilitu svého nového vozu přezdívaného Baby-Benz nepřímo přiznal a oznámil, že jeho uvedení na trh se odkládá o 12 týdnů. Během této doby mají vývojáři firmy vylepšit jeho jízdní vlastnosti.
Lidové noviny
Nahoru
Uni 1
ZWICKAU - Poprvé od skončení výroby trabantů, legendárních lidových vozidel zaniklé NDR, se mají v saském městě Zwickau opět vyrábět osobní automobily se značkou Sachsenring. Motor označovaný jako Uni 1 má spojovat výhody elektrického a dieselového pohonu.
Konečný název nového vozítka s hybridním motorem zatím nebyl stanoven, říká šéf podniku Sachsenring Automobiltechnik Jürgen Rabe. "Proč by se ale nemohl jmenovat Trabant?" dodává pobaveně.
Elektromotor by měl být kombinován s 1,9 litrovým turbodieselovým pohonem, jaký se používá u vozů Audi. Tzv. hybridní motor tak umožní jízdu sedmimístného auta v městském provozu bez výfukových plynů, aniž by majitel musel upustit od "pořádného auta".
Sachsenring se zhruba 400 pracovníky soudí, že má se svým know-how asi půldruhého roku náskok před konkurencí, ačkoli také jiné automobilky jako Audi nebo Volkswagen už začátkem 90. let představily hybridní vozidla. Problémem však byla dosud jejich vysoká cena. Smíšené motory proto byly dosud použitelné hlavně v ponorkách a dieselelektrických lokomotivách. Uni 1 by naopak měl být v provedení Sachsenringu zaplatitelný.
Prototyp se má objevit v roce 1997. V roce 1998 by se mohlo začít se sériovou výrobou.
MF DNES
Nahoru
Trabant má nástupce
Někdejší východoněmecký automobil Trabant s plastovou karoserií a páchnoucím spalováním dvoutaktního motoru má svého moderního kapacitního nástupce, vozidlo Uni l. Továrna Sachsenring Automobiltechnik v podkrušnohorském městě Zwickau, kde se kdysi »lidová vozítka« zaniklé NDR vyráběla; představila první nově vyvinuté auto po privatizaci. "Nepovažujeme se za konkurenci, nýbrž za doplnění dosavadního automobilového průmyslu v Německu a v Evropě." řekl ředitel podniku Jürgen Rabe při prezentaci. Zvláštností nové velké limuzíny je pohon. Vůz Uni 1 je vybaven hybridním motorem, který může být poháněn podle volby turbodieselem od Audi nebo elektricky. V případě využití pohonné hmoty výrobce uvádí spotřebu méně než šest litrů na 100 kilometrů. Karosérie je hliníková. Od roku 1999 by měla začít sériová výroba. Producent předpokládá, že na německém trhu bude vozidlo stát mezi 50 až 54 tisíci marek (téměř jeden milión Kč). Pro sériovou výrobu však Sachsenring ještě hledá jednoho partnera. Ředitel Rabe počítá, že se ročně prodá kolem 10 000 aut. Vedle sedmi místného vozidla se plánuje také pick-up a pětimístná varianta.
Blesk 27.11. 1998
Nahoru